Don Cannolo

29. května 2017 v 15:25 | Lucie |  Recepty z cest
Sicílie. Krásná, přátelská a přívětivá, ale také drsná, odmítavá a odpudivá. Miluji tento ostrov pro jeho místy syrovou krásu, pro jeho obyvatele i pro jeho kuchyni. Tu především. Někdy si připadám spíše jako gastroturistka, která musí všechno ochutnat To je vlastně i důvod, proč mi v batohu nikdy nechybí Endiaron (nebo jeho obdoba) a toaleťák.
Nesmím opomenout, že právě Sicílie je kolébkou mafie. Že podle městečka Corleone dostal jméno don, který je hlavní postavou románu Kmotr. A také, že ve filmu (Kmotr) zaznéla jedna věta:
"LASCIA LA PISTOLA E PRENDI I CANNOLI"
(pronese ji Clemenza směrem k Roccovi, který právě zastřelil v autě Paulieho)
"Nech pistoli a vezmi cannoli". Don Corleone totiž miluje cannoli. Je to přece sicilián.
Před lety jsem objevovala sever Sicílie. Putovala jsem tehdy z Cefalu do Palerma, proklínala každý krok v tom úmorném vedru, toužila po zmrzlině, sprše a alespoň metru sněhu. Zhruba v polovině cesty (spíš dvou třetinách cesty) jsem dorazila do městečka Casteldaccia. Zhroutila jsem se na obrubník pod palmou a tupě hleděla kolem. Upocená, páchnoucí, vsadila bych se, že se mi i kouřilo z bot. Království za zmrzlinu! Dobře, království sice nemám, ale znáte to, slibem nezarmoutíš. Naberu dech a půjdu najít cokoliv, kde se dá občerstvit. Mé oko tehdy zavadilo o reklamní poutač. "Lascia la pistola e prendi i cannoli". Bylo to dokonce vyvedeno dvojjazyčně, nicméně anglicky hovořící ochudím. Anglina není můj šálek kávy. Trvalo mi dlouho, protože uvařený mozek je uvařený mozek a nic z něho nevypadne, než jsem si větu zařadila a pochopila (nezařadila, nepochopila, pomohl Googel v tabletu, to ze sebe jen dělám vědmu, abych se blejskla).
Tehdy jsem ochutnala poprvé, ty slavné "u cannolu" (cannoli siciliani) a od té doby chápu dona Corleone i ostatní. Zkrátka kdo jednou zkusí.....
Nehodlám se stát Láďou Hruškovou, nicméně zcela výjimečně jeden "receptík z cest". Já osobně tedy doporučuji: vyražte na Sicílii a dejte si je přímo na místě. Chutnají TAM skvěle. Komu se nechce cestovat, pro toho recept. V závěru i pár fotek (ze stránek sicilytaxi.com)

CANNOLI SICILIANI



Těsto:
Smíchejte 75 g sádla s 300 g cukru. Přidejte 2 vejce, 50 ml marsaly (bílého vína) a 300 g hladké mouky prosáté se špetkou soli. Vypracujte pružné hladké těsto. Překryjte fólií a dejte minimálně na 2 hodiny odpočinout do lednice. Poté těsto rozválejte na pomoučeném vále na čtvercový plát široký přibližně 2 mm a rozkrájejte na čtverce (asi 16 ks) nebo disky o průměru 10cm. Na každý kus položte do úhlopříčky kovovou formičku (trubičku), protilehlé konce přes ni přeložte a spoje potřete rozšlehaným vejcem. V pánvi rozpalte tolik oleje, aby byly trubičky celé ponořené - olej musí být vroucí, ale nesmí se z něj kouřit. Skalní siciliáni pochopitelně používají sádlo, na kterém smaží. Postupně vkládejte cannoli. Nelepte je na sebe, každé potřebuje dostatek prostoru. Smažte dozlatova. Vyjměte a na papírových utěrkách nechte okapat přebytečný tuk. Po vychladnutí velmi opatrně formičky vytáhněte. Konce křehkých korpusů můžete omočit v rozehřáté čokoládě.

Náplň:
450 g ricotty promíchejte se 120 až 180 g cukru (záleží na chuti) a dohladka umíchejte (v mnoha sicilských rodinách pracují s cedníkem s drobnými oky, skrze něj sýr protlačí a odebírají za pomoci stěrky). Zlehka promíchejte se lžící pomerančové šťávy a 4 lžícemi sekaného kandovaného ovoce, můžete přidat trochu cukru s pravou vanilkou. Překryjte fólií a dejte na hodinu odpočinou do ledničky. Cannoli plňte před podáváním, konce můžete nazdobit kandovanou třešní nebo (což já osobně doporučuji) namočit v drcených nesolených pistáciích. V dobré kondici vydrží i pár hodin. Zpět do lednice už ale nepatří.

A pamatujte: Ať zvolíte jakékoli těsto, třeba i to listové, pro všechny verze platí zlatý zákon zachování křupavosti. Nikdy je nechystejte do zásoby! Kdo žije s pocitem, že bez plného špajzu a lednice uhyne, nechť v tomto případě svou touhu zkrotí. Po několika hodinách už cannoli nejsou cannoli, jen rozmočený dezert.






...a toto je La Rotonda di Casteldaccia, tady prostě chutnají nejlépe.
 

Další články


Kam dál

Reklama