I. Verona

5. července 2015 v 4:29 | Lucie |  Itálie stopem
Je půlnoc. Na dálničním odpočívadle za Mnichovem si objednáváme první "zahranični" kafe a dáváme se do řeči s jednou mladou dvojicí tuším z ostravska, která míří do Neapole. Celkem nemají problém nás svézt, pokud přispějeme na benzin. Koneckonců, proč ne. Upravujeme tedy plánovanou trasu a těšíme se, že vystoupíme ve Veroně, dáme si pusu pod balkonem Julie a nasměrujeme se konečně k moři. Máme začínat v Janově nebo jinde. Vždyť je to jedno. Navíc krásná, úžasná, romantická Verona, to je výzva, která se neodmítá. Ach Romeo, Romeo...
Ta krásná, úžasná, romantická Verona nás vítá sice krátkým, ale o to vydatnějším deštěm. Pod balkonem jsme jako dva vodníci, ale to nám nemůže zkazit radost. Nutné společné foto (hele, taky se vám stává, že máte pocit, jak vám to sekne, než se podíváte na fotku?) a pryč z města. Je poledne, mraky jsou v tahu a slunce pálí, jako kdyby už druhý den nemělo vyjít.
Náš poopravený "fahrplan" teď vypadá takto: Modena, Parma (chci vidět rodiště šunky), La Spezia a potom pobřeží. Druhá, ta méně preferovaná varianta: Modena, Bologna, Florencie, Pisa a zase pobřeží. Jak já se těším na moře. Pauzu máme plánovanou v kempu v Modeně, odpočinek, ráno prohlídku Ferrari muzea a potom se uvidí či znovu odpočinek nebo jízda.

K večeru se dostáváme do Modeny, stavíme stan, dáváme si spršku a vychutnáváme si tu pravou, nefalšovanou italskou pizzu "Quatro formaggi". No vychutnáváme. To není zase až tak přesně. Jíme. Ona totiž ta první pravá nefalšovaná italská pizza je první pravé nefalšované italské zklamání. Nestojí za nic. V devět večer padám na karimatku a usínám spánkem spravedlivých. Spokojena, že cesta probíhá skvěle. Je 19. květen 2012. To, co přijde v následujících hodinách bude cosi, co do smrti nezapomenu a hlavně doufám, už nezažiju.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama