IX. Kurz itaštiny? Už nikdy!

5. července 2015 v 4:36 | Lucie |  Itálie stopem
Poslední večer na farmě. Poslední v Toskánsku. Díky rychlému zvratu událostí se domlouváme, že ráno zajedeme do Blery. Na pár dnů. Zabydlet se, poznat sousedy, propátrat okolí a ohlásit se na úřadě. Moc důležitá věc. Oblečení taky potřebuje servis. Tedy, ne že bych nám neprala, ale přeci jen. Denně jsme se někde potulovali a co se vám vleze do batohu, že jo. Pár kousků. Bude třeba taky doplnit šatník. Cesta těch několik málo dnů počká.
"Poslouchej, měla bych se začít učit italsky"
"Tak se uč. Nechápu proč mi to říkáš"
"Uč, uč. Ale s kým?"
"S knihou? Hlavně vynech z okruhu obětí mě"
"Hm, to mě nebude bavit."
Jako samouk jsem hroznej lenoch a přinutit se, na to nemám sílu. Vždy najdu něco zábavnějšího, než je samostudium. Třeba gauč.
Je to vážně nutné. Španělština a italština si jsou sice blízké. Ale zase ne tolik. Jako čeština a polština? Zhruba. Dejme tomu, že tak nějak.
Představte si situaci. V klidu si snídáte. Kolem stolu projíždí obsluha s vozíkem. Mile se na vás usměje a zeptá se: "Burro?"
Z očí mi šlehají blesky. Co si to ten krpec krpatej dovoluje. Kdo je u tebe burro. Pro dnešek to nechám tak. Nebudu vyvolávat skandál. Ale na tebe, drzoune, si posvítím. To si piš. Ve španělštině totiž "burro" znamená osel.
Má štěstí. Odpoledne v marketu zjišťuju, ze burro tady znamená máslo.
Nebo třeba v baru. Se svou děsnou výslovností jsem si na baru objednala "due caffe latte" s důrazem na TÉ. Jdu se posadit ke stolku. Přichází obsluha a nese mi víte co? Čaj.
Také jsem jednou na Sardinii italsko-španělsky vysvětlovala, že minulý rok jsem byla ještě v Barceloně. "Anno" a "ano". "Anno" je "rok", kdežto "ano" je "řiť". Co si asi museli myslet, dodnes nevím. Ne. Nechci to vědět. Našla bych toho mnohem víc, ale raději nevzpomínat. Zkrátka a jednoduše má výslovnost je strašná.
Kurz.Chce to jazykový kurz. Ten jediný mě může ušetřit dalších trapasů.
O dva měsíce později, po návratu z okruhu Itálií.
"Půjdeme do kurzu, jazykovýho kurzu"
"No tos uhádla. A po večerech si dáme navrch kurz batikování. Nikam nejdu"
"To tam jako mám jít sama?"
"Třeba. Nebo se domluv se sousedkou. Ale mě tam nedostaneš"
"Hele, našla jsem jeden ve Viterbu. Pro cizince. To tě nezabije a učit se musíme"
Můj cílený nápor nezvládl. Jednu zářijovou neděli vyrážíme k zápisu a na první lekci.
Se slovníkem v ruce se prokousávám dotazníkem. Tak, hotovo, ještě podpis, přiložit dvě fotečky, fotokopii občanky, zaplatit zápis a je to. Jsme zařazeni do skupiny začátečníci. Dostáváme učebnici a jde se na to. Mám ze sebe dobrý pocit.
Okukuju nové spolužáky. Tipuji si, na kom budu loudit svačinu a od koho opisovat. Z 20 přítomných jsme evropané jen dva. Zbytek: Asie, Afrika. No, proč ne. Rasové předsudky nemám a kdo může říct, že chodil do třídy třeba s budoucím Denzelem Washigtonem nebo Yoko Ono, že jo.
Hodina začíná. Představujeme se. Jméno, stát, město. Maestra si v třídní knize "odfajfkne" účast. Ukazuje nám stránku v knize, kterou si máme otevřít. Pouští projektor. Na plátně před námi se objevuji stejné obrázky jako v učebnici. Zoologická zahrada nebo divná farma?
Ukazuje na obrázek kočky.
"Gatto" a několikrát slovo opakuje.
Hlavou pokyne na nás.
Všichni opakujeme: "Gatto".
Následují pes, kůň, prase....
Hodinu, nekecám vám, hodinu stále dokola opakujeme 15 zvířátek.
Trpím. Před koncem hodiny přichází zkoušení. Instinktivně se krčím a stávám se neviditelnou. Smůla. Saxana rozhodně nejsem. Ukazuje na mě a potom na koně.
Napsala bych, že lovím v paměti, ale nezapamatovat si po hodině 15 zvířat nejde.
S lehkou ironií odpovídám "Cavallo?"
"Brava, cavallo"

Tak tohle to nedám. Já jsem říkala, že potřebuji mluvit, ne se zbláznit.. Takhle se do konce roku možná prokoušeme k větě. "Ta kočka je černá." Hodinu přetrpím. Cestou domů se stavuji v nákupním centru pro opravdovou učebnici a večer si z netu stahuji v pdf Italštinu pro samouky a poslechová cvičení. To by v tom byl čert, abych se nepřinutila. Přinutím. A dodnes, když jsem líná, otevřu si učebnici s kočkou a dlouze, opravdu hodně dlouze se na ni dívám. Italštinu jsem nakonec zvládla. Dílem samostudiem, bez slovní zásoby to nejde, ale hlavně mluvením s lidmi. Trpělivými lidmi. A těch je tu naštěstí dostatek.
 


Komentáře

1 Tea Tea | E-mail | Web | 6. července 2015 v 1:57 | Reagovat

Tady jsem se vážně zasmála :D Mě by taky lákala více španělština než italština, ale jestli vyhraje kurz, nebo samo studium :D To bych neriskovala, výslovnost by mi fakt dělala problém naučit se sama správně mluvit :D Článek najdeš zítra ve výběru nejlepších článků na: tema-tydne.blog.cz :)

2 userka userka | E-mail | Web | 6. července 2015 v 12:13 | Reagovat

A ty v Itálii žiješ dlouhodobě nebo podle článku Stěhování jde o ty dva měsíce? Každopádně je to zajímavý.

[1]: Jako by toho čaje neměla dost, ještě jí to tady okomentuje tea :) :-P Ne, díky za výběr, aspoň jsem se sem díky tomu dostala.

3 Lucie Česalová Lucie Česalová | 6. července 2015 v 13:49 | Reagovat

[2]: V IT žiji od května 2012, "Stěhování" a další články jsou jen o začátcích tady :-D

4 Lucie Česalová Lucie Česalová | 6. července 2015 v 13:49 | Reagovat

[1]: Děkuji Teo :-D

5 Tea Tea | E-mail | Web | 8. července 2015 v 1:47 | Reagovat

Já vím, že mé jméno je shodné s čajem, ale i tak jsem nějak nepochopila souvislost mezi tímto článkem s čajem :O :D Proč ho má Lucie dost prosím? :D :D

[2]:

6 userka userka | E-mail | Web | 8. července 2015 v 7:55 | Reagovat

[5]: Protože jí místo latté přinesli té :D

7 Tea Tea | E-mail | Web | 10. července 2015 v 0:13 | Reagovat

[6]: jo aháá :D

8 userka userka | E-mail | Web | 10. července 2015 v 0:20 | Reagovat

[7]: :D ;-)  :-D

9 Myšák Myšák | Web | 7. května 2016 v 10:48 | Reagovat

A co členy? Voglio il té. Voglio te. :D ;-) V restauraci pro vyhnutí se trapasu, bych na někladla důraz obzvlášť, objednávám-li u druhého pohlaví. ;-) :-D

10 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 7. května 2016 v 11:12 | Reagovat

[9]: haha. cleny, jako spravna vychodoevropanka pouzivam dodnes zridka. to uz jen kdyz mi fakt zalezi na projevu :-D a to se stava malo kdy. Jsem celkem hrda na to, ze jsem cizinka a ne Italka :-D...ale je pravda, ze zrovna v tomto pripade je to hodne dvojsecne :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama