Prokletý ostrov opět na prodej

20. dubna 2016 v 23:03 | Lucie |  Téma týdne
Přivřete na malou chvilku oči a zasněte se. Představte si zemi plnou slunce, malebných městeček, průzračného moře, pohostinných lidí a skvělého jídla. Cítíte tu lahodou vůni pizzy? Ten jemný, krásně hřející písek, pod vašima nohama? Nádherný zpěv cikád, omamující vůni citrusů a moře?
Pokud ano, tak přesně takhle vnímám Itálii já. Vnímám jí tak proto, že jí tak vnímat chci. Ale dost bylo snění. Určitě znáte, že výjimky potvrzují pravidlo. Takže když vám řeknu, že kromě výše uvedených krás zde existuje jedno místo, které je prohlášeno za "nejstrašnější místo na zemi" uvěříte? Měli byste. Ale než vám ho představím...
Je mlhavé podzimní ráno. Z přístavu právě vyplouvá jedna z nespočtu lodí. Její trasa není dlouhá. Míří k sotva tři kilometry vzdálenému pustému ostrůvku. Zvuk moře je přehlušován sténáním a pláčem. Čím blíže je loď svému cíli, tím nesnesitelnější štiplavý zápach je cítit. Zápach kouře a rozkládájících se lidských těl. Jsme v Benátkách začátkem 18. století. V Evropě právě propukla poslední epidemie moru. Jedna z nejstrašnějších. Město nezvládá pohřbívat oběti a proto zřizuje na nedalekém ostrově lazaret. Nejprve sem odváží pouze mrtvé a nemocné, později už i ty, u kterých je podezření, že by mohli být nakaženi. Mrtvá těla jsou hromadně házena do vykopaných jam nebo pálena na hranicích. Postupem času se již nikdo ani neobtěžuje mrtvé pohřbívat. A živí? Ti jsou ponecháni svému osudu mezi hnijícími ostatky svých blízkých. Jednou z posledních, která byla na ostrov násilně odvlečena byla i sotva čtrnáctiletá Maria. Nebyla nemocná. Ale to víte. Co kdyby? I ona je ponechána svému osudu. Osudu v podobě pomalé a kruté smrti.
Plynou roky. Ostrovu se každý vyhýbá. Jeho půda je pokrytá lepkavou vrstvou. Směsí země, popela a rozložených těl. Rybáři v jeho okolí odmítají lovit. V sítích jim často uvízly lidské ostatky. Na ostrově jich je podle odhadů 160 tisíc.
Přichází rok 1922. Na ostrově je vybudována psychiatrická léčebna. Opravdu jen psychiatrická? Spíše pokusná psychiatrická. Jejího vedení se ujímá sadistický doktor. Od prvních chvil si pacienti stěžují na hlasy a přízraky, se kterými se každou noc setkávají. Nikdo jim nevěnuje pozornost. Jsou to přece blázni. Je to však záminka k "jejich léčbě" lobotomií, pomocí ruční vrtačky, dláta a kladiva. Ovšem, čím kdo zachází...časem začíná slyšet hlasy a vidět přízraky i lékař. Jednoho dne, napůl šílený hrůzou, skáče z místní zvonice, ve které prováděl své pokusy. Podle výpovědi jedné ze sester, která vše viděla, ale pádem na zem nezemřel. Prý se kolem něho zvedla mlha, která ho zadusila.
V roce 1946 je léčebna uzavřena a ostrov Poveglia, jak se toto pekelné místo jmenuje, zůstává pustý.
Od té doby změnil ostrov několikrát majitele. Jedni z nich se rozhodli na něm postavit své letní sídlo. Utekli po první noci. Nikdy nikomu nevysvětlili, co se té noci stalo. Jisté ovšem je, že jejich dcera utrpěla řeznou ránu na obličeji. K jejímu ošetření bylo potřeba 14 stehů.
"Lovci duchů" tvrdí, že ostrov je obýván dušemi zemřelých. Já s jistotou vím, že Maria, která připlula na ostrov jako jedna z posledních, sedí každou noc na břehu ostrova a smutně hledí k Benátkám.
Dnes je zpustlý ostrov opět na prodej. Poslední majitel ho získal za 531 tisíc Eur s cílem vybudovat zde hotelový resort. Práce nikdy nezahájil. Nemáte zájem?

P.S. Nedávno jsem četla, že zde Itálie zřídila vinice. Na zdejší půdě se jim prý skvěle daří. Dáte si bílé nebo raději krvavě červené?
 


Komentáře

1 pythonissa3 pythonissa3 | Web | 21. dubna 2016 v 0:11 | Reagovat

Bílé ;]

2 stuprum stuprum | Web | 21. dubna 2016 v 1:16 | Reagovat

Lovci vín zní pravděpodobněji. :D

3 Alka Alka | 24. dubna 2016 v 17:20 | Reagovat

...hustý ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama